Ostrov Tawila – Egyptské Maledivy

V Čechách počasí nic moc, sice občas fouká, ale teploty od 5 do 10 supňů = je třeba vyrazit někam za větrem a teplem. Jíťa se uvázala k práci, která vyžaduje její přítomnost v Brně, takže na rodinný výlet autem to nevypadá.

Do toho mě Besný kamarád atakuje, abych s ním jel do Egypta. Přidává pohádku o překvapení pro mne a celou rodinu. Kývnul jsem s tím, že pojedeme jenom se synkem. Instrukce zněly tajemně: pošli mi kopie pasů, na nic neptej a v úterý v 15:20 nám letí letadlo z Vídně, tak tam buď!

Den před odletem jsem z něj vyrazil, kamže to vlastně letíme, abych se na to alespoň minimálně připravil. Do té doby jsem nevěděl ani jaké si mám vzít draky a jestli vůbec tahat neopren.

Ostrov Tawila - kde to leží a jak to tam vypadá

Tawila (na Winguru Tawilla) je menší ostrov severně od El Gouny. Na ostrově Tawila je pouze jediný hotelový komplex, kde jsme byli ubytováni. Nejsou tam žádné silnice, žádné další hotely, žádní prodejci všeho možného.

Na Tawilu se jezdí lodí z El Gouny. Z mariny je to zhruba hodina a půl. Cestou lze spatřit delfíny, občas prý žraloka, ale my jsme to štěstí neměli. No, nejsem si jistý, že pokud bych viděl žraloka, že bych pak do vody vůbec vlezl 😊.

Resort, ceny a co člověk dostane

Místní resort nabízí špičkové ubytování v luxusních bungalovech přímo u vody. Cena začíná na 900 EUR / noc / bungalov. Kapacita bungalovu je 2 lidi. Díky protřelosti a výřečnosti Besného kamaráda jsme tam nakonec spali 3 dospělí a 10 letý synek.

Resort najdete zde: https://tawila-island.com

Legrace byla, že až do nalodění manager resortu vůbec netušil, že jedeme 4 a ne 3. Besný ze samé skromnosti synka zatloukl a přiznal ho, až když se kapitán lodi ptal, co tu to dítě pohledává a odháněl ho bidlem na odrážení lodí od mola. Potají jsem doufal, že syn nějak proklouzne, nebo že ho prostě nebudou počítat. To by ovšem nemohl být můj syn, který všechny zdravil na 10 metrů Salam alejkum! Slušně vychované dítě 😊.

Cena je tedy na běžného českého kitera dosti vysoká, ale zato dostanete maximální pohodlí a luxus. Všichni zaměstnanci resortu jsou neskutečně milí a ochotní, na kitespot vás dovezou kdy chcete, kolikrát denně chcete a kdy chcete vás zase odvezou.

Nic není problém, řidič na vás klidně čeká dvě hodiny než se vykitujete. Tedy abych byl přesnější, na nás čekal řidič, protože zahrabal auto do písku a ty dvě hodiny mu trvalo, než ho vyhrabal. Já jsem mu čtyřikrát nabízel, že zatlačíme a bude venku ihned, ale on nechtěl bílého sáhiba připravit ani o jedinou minutu jeho jistě drahého času.

Další důležitá položka je jídlo. Neskutečně dobré, plná penze s tím, že všechny jídla trvají dlouho. Nic takového, že se musíte najíst za hodinu, jinak nic nedostanete. My jsme měli navíc štěstí, že tam skoro nikdo nebyl (hlavní sezona je v létě pro Egapťany a na Nový rok pro zápaďáky). Těch makronek a čokoládových řezů, co jsem s odpuštěním sežral! Až se stydím. A mořských plodů, salátů, zálivek, různých druhů tahini a humusů. Ještě jsem nelezl na váhu, ale obávám se, že přes každodenní poctivý trénink na vodě si vezu domů tak 5 kg navíc.

Kitespoty na ostrově Tawila

Pokud byste nevěděli, tak Tawila je ten ostrov, na který se jezdí v rámci Kitesfari z Hurghády a El Gouny. Jestli jste někdy stejně jako já v noci u youtube poslintávali nad kitesafari a skvělých spotech, tak to je ono!

Ostrov je nízký, takže nic nebrání větru, aby šel přes něj bez rozbití. Stejně jako všude v této oblasti v Egyptě zde fouká SZ vítr. Na jižní straně ostrova jsou obrovské mělčiny, kde se nachází hlavní kitespot. Vítr je tedy na kitespotu off-shore. Na ostrově je ještě jeden off-shore kitespot, kde jsme ale nebyli, protože na našem jsme měli pořád hodně práce.

Jezdí se na předpověď. My jsme odlet plánovali dle windguru.cz plus jsme měli štěstí, že foukalo po celou dobu našeho pobytu. Dle místňáka na ostrovech v moři fouká zhruba o 1 až 2 m/s víc než na pevnině. To může být při větru 5-6 m/s rozhodující.

Pozor, zmíněné spoty jsou spíše kiteboardové, nejsou moc vhodné na foilové disciplíny. Do hloubky je tam hodně daleko a často se musí přes korály. NIcméně uritě se najdou na ostrově místa, kde je hned od břehu hloubka. 

Hlavní kitespot má tři části:

1. Hlavní off-shore spot. Neskutečně rovná voda, jezdí se těsně kolem břehu = butter flat water. Pokud sem přijede kitesafari, jezdí tady. To je tam potom hodně lidí.
2. Malou lagunu, kde se jezdí částečně on-shore, pokud tedy nevyrazíte daleko do moře. Zde kitesafari školy učí nováčky.
3. A on-shore záliv - laguna pouze s malým chopem a ohromnou mělčinou. Ta má ideální dno na trénink a učení – měkký písek, žádné útesy, korály, žádné pasti.

Černé fleky, které vidíte na mapě, jsou korály a kameny, kde se vůbec nedoporučuje šlapat na dno. Nejvíce jich je na hlavním off-shore spotu. Z toho je vidět, že kitesafari není úplně pro nováčky.

V pozadí je vidět Kitesafari (jedna loď). Když to rozjedou naplno, na hlavním fletu se v podstatě nedá jezdit. Naštěstí je tam více možností a jsou stejně dobré.

Jezdit samozřejmě můžete kdekoli kolem ostrova, určitě tam bude pěkných míst více, ale člověk nechce jezdit úplně někde, kde ho nikdo nevidí a nemůže mu v případě potřeby pomoci.

Jak probíhaly naše dny

Ráno šnorchlování u baráku (viz dále). Pak snídaně, odjezd na spot kolem 9 hodiny. Zhruba v 12:30 jsme se vrátili na oběd a pauzu. Po obědě druhá session zhruba od 2 hodin do tmy. V sedm dlouhá večeře, pak zhodnocení dne, příprava rozkazu na další den a spánek 😊.

Celkem jsme měli pět kitednů. Tři dny foukalo hodně, zhruba od 10 – 13 m/s. V tu dobu tam přijíždělo kitesafari. Nejdříve jedna loď, později tři. To už tam bylo hodně lidí, ale my jsme si našli svá místa a užili jsme si to parádně.

Další dva dny jsme tam byli úplně sami. To foukalo zhruba 6-8 m/s.

Silný vítr jsme využili na učení a pilování rovných vysokých skoků, vysokých rotací, přidávali jsme graby. Při skoku přes 10m je chytnout prkno už vcelku adrenalin. Největší highlight ale byly kiteloopy. Myslím, že všichni jsme si posunuli hranice tam, kde jsme to ani nečekali.

Když byl vítr slabší, já jsem hobloval freestyle s Pulsem 13m a borci všechno to, na co si netroufli v bušáku.

Nejlepší momenty výletu

Já osobně jsem měl tři zážitky, které si budu pamatovat do smrti.

První bylo, když jsme byli se synem na vodě úplně sami. Bylo to navečer, slunce zapadalo, skoro hladká voda, příjemný vítr a borci už to zabalili. Vzal jsem synka proti větru na hloubku, aby si osahal ježdění na hloubce. Do té doby jezdil jenom na mělčině. Mávali jsme na sebe, on pěkně jezdil, otáčel se, zkoušel poskakovat. Byl jsem nejpyšnější a nejšťastnější táta na světě.

Druhý zážitek bylo kitloopování. S borcema jsme se hecli a posílali to výše než kdy dříve. Přes pár tvrdších dopadů jsem z toho měl super pocit. Když jsme skončili, s rohlíkma na hubách jsme si vyprávěli, jaký jsme borci! :-)

Třetí zážitek bylo poslední šnorchlování, po ránu těsně před odjezdem přímo před bungalovem. Je tam tak čistá voda, že je krásně vidět odhadem do 10 metrů. Viděli jsme tisíce malých rybek, které se hýbaly jako jeden roj. Plavali jsme mezi nimi, ony nás obklopovaly, neskutečné. Pak jehly asi metr dlouhé a tlusté jako moje ruka. Jedna si nás prohlížela velmi detailně, vůbec se nebála. Myslím, že zvažovala, jestli nám má vysvětlit, že tady je to její, nebo nás má nechat být. To jsem se bál poprvé. Dále jsme viděli spoustu různě barevných a různě velkých ryb.

Na závěr přišlo veliké finále. Celkem asi osm velkých rejnoků. Každý z nich měl tělo o průměru kolem metru a dlouhý ocas zhruba metr a půl uprostřed s ostnem. Leželi na písku, zahrabaní, ale když jsme byli nad nimi, zvedli se a začali plavat. Nádherný zážitek, ale vcelku jsem se bál, protože na to nejsem jako suchozemec zvyklý. Proplouvali kolem nás naprosto klidně. My jsme na ně se synkem koukali s otevřenou pusou, zaplavení radostí a adrenalinem.

Egyptské Maledivy? Ano, to sedí

Tawile se přezdívá Egyptské Maledivy. A není to přehnané. Je tu nádherně čistá voda, stejně bílý písek, klid a podobná izolace od světa. Jen s jedním zásadním rozdílem: na Tawile opravdu fouká. Zatímco Maledivy (dle kamaráda Romana, co tam byl) jsou „romantika a relax“, Tawila je „jezdíme, hrotíme a pak relax“.

Asi vám celou dobu šrotuje v hlavě, kde na to ten Venuta vzal! Mohl jsem se tam podívat díky pomoci mého dobrého Besného kamaráda. Za to mu jsem velmi vděčný. Kamaráde, děkuji moc!

Závěr? Rád bych se vrátil

Těch pár dnů na Tawile mi připomnělo, proč mám kiting tak rád. Vítr, voda, teplo, parta, syn, tvrdý trénink, skvělé podmínky. Takže vrátím se? Uvidíme, třeba budu mít zase štěstí…

Aloha a uvidíme se u vody nebo už na sněhu. Přemek